Na Autodesk Labs byla uvolněna preview verze klienta Autodesk Vault pro Bentley Microstation V8i. Ve firmách využívajících kombinaci CAD a BIM řešení Autodesku s aplikací Microstation tak mohou uživatelé využívat jednotnou správu dokumentů, jejich verzování, reference, náhledy, notifikace a schvalovací procesy a další funkce klient-server systému Autodesk Vault.
Bezplatný klient je kompatibilní se všemi komerčními verzemi Autodesk Vault 2012 - tedy verzemi Workgroup, Collaboration, Collaboration AEC a Professional.
Viz videoukázka práce s tímto klientem:
Preview licence pracuje do 31.5.2012.
Vault plugin pro Microstation si můžete stáhnout z Autodesk Labs
středa 30. listopadu 2011
středa 23. listopadu 2011
Technologie v pozadí cloud verze AutoCADu - AutoCAD WS
Jeden z velmi populárních web-cloud projektů Autodesku je bezplatná online aplikace AutoCAD WS (nyní "AutoCAD 360"). Tato cloud verze AutoCADu je veřejně dostupná již od ledna 2010 a od prvního uvedení (tehdy jako projekt "Butterfly") se dočkala rychlého rozšíření a integrace s klasickými "desktop" verzemi AutoCADu 2012 a AutoCADu LT 2012. Dnes je AutoCAD WS (360) významnou součástí nabídky web aplikací sady "Autodesk Cloud". Klientské rozhraní AutoCADu WS (chcete-li "terminál") je nabízeno pro desktop web browsery s podporou Adobe Flash (tedy prakticky libovolný počítač - Windows, Linux, atd.), pro mobilní zařízení (tablety a telefony) s operačními systémy Apple iOS a Android a pro MacOS X. Novější verze AutoCADu 360 jsou namísto Flashe založeny na technologii HTML5 a WebGL.
Z pohledu uživatele jsou zajímavé i technologie a architektura v pozadí této aplikace a způsob jejího fungování. AutoCAD WS vychází ze SaaS technologie izraelské firmy Visual Tao (PlanPlatform) v roce 2009 - viz Autodesk na nákupech. Současná verze AutoCADu WS využívá kombinaci technologií elastického cloudu Amazonu (EC2), principů klient-server aplikací, standardních web technologií, CAD jádra AutoCADu a grafického klienta pro různé výše zmíněné klientské platformy.
Výkresová data v souborech DWG i významná část funkčních schopností AutoCADu WS jsou uloženy na serverech Autodesku (přesněji řečeno pronajatých serverech Amazonu). Ty se starají o veškeré souborové funkce AutoCADu WS, tedy upload a download DWG souborů (a jejich příslušenství - obrázky, fonty, styly), ukládání historie změn (timeline), správu souborů, složky, přejmenovávání, sdílení, notifikace, synchronizaci s desktop verzemi AutoCADu, atd. Jde o víceméně standardní souborové operace, které se příliš neliší od podobných cloud služeb jako je YouTube, Google Mail, Google Docs, Dropbox, apod.
Unikátní funkcí serverové části AutoCADu WS je překlad obsahu DWG a DXF (nově i DWF) souborů do zjednodušeného vektorového streamu, který je odesílán (pro editaci) do klientských částí AutoCAD WS, tedy např. do vašeho prohlížeče nebo Android aplikace běžící ve vašem telefonu. Každý váš uploadovaný DWG soubor je tedy serverem přeložen do vektorového streamu. O tuto část funkcí se stará AutoCAD (jádro RealDWG podobné standardnímu AutoCADu LT) běžící na cloud serverech. Samotné zobrazení a interaktivní editace tohoto vektorového obsahu pak probíhá v režii klientské aplikace, a to již bez potřeby online komunikace se serverem, tedy hladce a rychle. Během editace výkresu pak klient se serverem řeší již jen autentizační požadavky (zabezpečení přístupu k obsahu DWG jen pro oprávněného uživatele) a případnou komunikaci se souběžně pracujícími členy týmu. Následný upload změněného výkresu zpět na server znamená jakési "přehrání" záznamu provedených změn. Tento záznam je zopakován v trpělivě čekajícím AutoCADu na cloud serveru a teprve tímto nástrojem jsou vaše změny fyzicky promítnuty do DWG souboru uloženého v cloudu. Mezi klientem a serverem tedy neputují DWG soubory, ale jen jakési "datové sekvence".
Z tohoto principu vyplývají i odpovědi na některé často kladené otázky: ač AutoCAD WS dnes pracuje pouze s 2D DWG výkresy a dosud nepodporuje některé komplexnější typy entit, nemusíte se obávat že editací takového DWG souboru v AutoCADu váš DWG poškodíte nebo přijdete o tyto nepodporované typy entit. V onom vektorovém streamu tyto typy entit chybí, ale "AutoCAD" na cloud serveru pracuje s DWG naprosto stejně jako váš lokální AutoCAD LT, takže změní jen to čemu rozumí a případné 3D entity nebo jiné jemu nesrozumitelné výkresové objekty nechá nedotčené. Při následném otevření takového DWG souboru např. v AutoCADu Civil 3D máte vaše AEC objekty zpět nepoškozené.
Další informace - např. porovnání AutoCADu WS s plnými desktop verzemi - viz AutoCAD WS a Autodesk Butterfly.
Z pohledu uživatele jsou zajímavé i technologie a architektura v pozadí této aplikace a způsob jejího fungování. AutoCAD WS vychází ze SaaS technologie izraelské firmy Visual Tao (PlanPlatform) v roce 2009 - viz Autodesk na nákupech. Současná verze AutoCADu WS využívá kombinaci technologií elastického cloudu Amazonu (EC2), principů klient-server aplikací, standardních web technologií, CAD jádra AutoCADu a grafického klienta pro různé výše zmíněné klientské platformy.
Výkresová data v souborech DWG i významná část funkčních schopností AutoCADu WS jsou uloženy na serverech Autodesku (přesněji řečeno pronajatých serverech Amazonu). Ty se starají o veškeré souborové funkce AutoCADu WS, tedy upload a download DWG souborů (a jejich příslušenství - obrázky, fonty, styly), ukládání historie změn (timeline), správu souborů, složky, přejmenovávání, sdílení, notifikace, synchronizaci s desktop verzemi AutoCADu, atd. Jde o víceméně standardní souborové operace, které se příliš neliší od podobných cloud služeb jako je YouTube, Google Mail, Google Docs, Dropbox, apod.
Unikátní funkcí serverové části AutoCADu WS je překlad obsahu DWG a DXF (nově i DWF) souborů do zjednodušeného vektorového streamu, který je odesílán (pro editaci) do klientských částí AutoCAD WS, tedy např. do vašeho prohlížeče nebo Android aplikace běžící ve vašem telefonu. Každý váš uploadovaný DWG soubor je tedy serverem přeložen do vektorového streamu. O tuto část funkcí se stará AutoCAD (jádro RealDWG podobné standardnímu AutoCADu LT) běžící na cloud serverech. Samotné zobrazení a interaktivní editace tohoto vektorového obsahu pak probíhá v režii klientské aplikace, a to již bez potřeby online komunikace se serverem, tedy hladce a rychle. Během editace výkresu pak klient se serverem řeší již jen autentizační požadavky (zabezpečení přístupu k obsahu DWG jen pro oprávněného uživatele) a případnou komunikaci se souběžně pracujícími členy týmu. Následný upload změněného výkresu zpět na server znamená jakési "přehrání" záznamu provedených změn. Tento záznam je zopakován v trpělivě čekajícím AutoCADu na cloud serveru a teprve tímto nástrojem jsou vaše změny fyzicky promítnuty do DWG souboru uloženého v cloudu. Mezi klientem a serverem tedy neputují DWG soubory, ale jen jakési "datové sekvence".
Z tohoto principu vyplývají i odpovědi na některé často kladené otázky: ač AutoCAD WS dnes pracuje pouze s 2D DWG výkresy a dosud nepodporuje některé komplexnější typy entit, nemusíte se obávat že editací takového DWG souboru v AutoCADu váš DWG poškodíte nebo přijdete o tyto nepodporované typy entit. V onom vektorovém streamu tyto typy entit chybí, ale "AutoCAD" na cloud serveru pracuje s DWG naprosto stejně jako váš lokální AutoCAD LT, takže změní jen to čemu rozumí a případné 3D entity nebo jiné jemu nesrozumitelné výkresové objekty nechá nedotčené. Při následném otevření takového DWG souboru např. v AutoCADu Civil 3D máte vaše AEC objekty zpět nepoškozené.
Další informace - např. porovnání AutoCADu WS s plnými desktop verzemi - viz AutoCAD WS a Autodesk Butterfly.
pondělí 21. listopadu 2011
Rozvin plechu v Inventoru. Jak stanovit K-Faktor?
Hostovaný příspěvek (Jan Matějka, TTS):
Jediný rozumný způsob výpočtu rozvinu plechu je přes k-faktor. Statický k-faktor je haluz a tvořit tabulku je podle mě jen teoretická varianta. Jak tabulka asi vypadá se můžete podívat do "..\Design Data\Bend Tables". Otázkou tedy není jakým způsobem plechy rozvíjet, ale jak vyjádřit k-faktor.
Předpokládejme tedy, že již máte svoji tabulku hodnot k-faktoru. Nějak jste přece museli rozvíjet plechy už v AutoCADu. Např.:
Rm<400MPa
Závislost si vyjádříme graficky v Excelu.
Následně použijeme funkci Excelu na proložení bodů spojnicí. Klikneme pravým tlačítkem na čáru grafu, vybereme si typ funkce, kterou chceme pro nahrazení použít (buďto vím něco o matematice, nezkouším varianty) a na druhé záložce v Možnostech zvolím "Zobrazit rovnici regrese". Tím dostaneme funkci, kterou můžeme body proložit. Pakliže se nám výsledek nelíbí, můžeme si data rozložit na několik částí a výsledek sestavit z více funkcí a případně si pohrát s koeficienty nalezených funkcí.
Nebo se také můžeme spokojit se vztahem z Wikipedie - http://en.wikipedia.org/wiki/K-factor_(sheet_metal)#K-factor
Zde v grafu vidíme čtyři křivky. Modrá s puntíky je stará tabulka, fialová je první část křivky, červená je náhrada v oblasti R/s 1,5 až 7. Poslední světlounce modrá křivka je vztah z Wikipedie (jen pro srovnání).
Nahrazení části křivky v oblasti R/s 1,5 až 7:
Teď přichází kouzlo složení funkcí. K tomu jsem použil zázračnou šíleně sofistikovanou funkci MIN. Asi není potřeba komentovat. V oblasti do R/s = 1,5 je výsledek dán funkcí 0,07*ln(R/s)+0,415, v oblasti od R/s = 1,5 do 7 je výsledek dán funkcí 0,426*(R/s)^0,074 a dál už je to 0,5:
V grafu vidíme modře původní tabulku, světle modře novou funkci a fialově pro srovnání funkci z Wikipedie.
Nyní výrazy nastavíme do Inventoru a je vymalováno:
Výraz pro vložení:
min(min(0,07*ln(ρ/μ)+0,415;0,426*(ρ/μ)^0,074);0,5)
Jan Matějka
matejka(at)tts.cz
Rozvin plechu v Inventoru
Jediný rozumný způsob výpočtu rozvinu plechu je přes k-faktor. Statický k-faktor je haluz a tvořit tabulku je podle mě jen teoretická varianta. Jak tabulka asi vypadá se můžete podívat do "..\Design Data\Bend Tables". Otázkou tedy není jakým způsobem plechy rozvíjet, ale jak vyjádřit k-faktor.
Předpokládejme tedy, že již máte svoji tabulku hodnot k-faktoru. Nějak jste přece museli rozvíjet plechy už v AutoCADu. Např.:
Rm<400MPa
R/s | kFaktor |
---|---|
0,1 | 0,25 |
0,2 | 0,3 |
0,25 | 0,32 |
0,3 | 0,34 |
0,4 | 0,36 |
0,5 | 0,37 |
0,6 | 0,38 |
0,8 | 0,4 |
1 | 0,41 |
1,2 | 0,42 |
1,5 | 0,44 |
2 | 0,45 |
3 | 0,56 |
4 | 0,47 |
5 | 0,48 |
6 | 0,49 |
7 | 0,49 |
8 | 0,5 |
Závislost si vyjádříme graficky v Excelu.
Následně použijeme funkci Excelu na proložení bodů spojnicí. Klikneme pravým tlačítkem na čáru grafu, vybereme si typ funkce, kterou chceme pro nahrazení použít (buďto vím něco o matematice, nezkouším varianty) a na druhé záložce v Možnostech zvolím "Zobrazit rovnici regrese". Tím dostaneme funkci, kterou můžeme body proložit. Pakliže se nám výsledek nelíbí, můžeme si data rozložit na několik částí a výsledek sestavit z více funkcí a případně si pohrát s koeficienty nalezených funkcí.
Nebo se také můžeme spokojit se vztahem z Wikipedie - http://en.wikipedia.org/wiki/K-factor_(sheet_metal)#K-factor
Zde v grafu vidíme čtyři křivky. Modrá s puntíky je stará tabulka, fialová je první část křivky, červená je náhrada v oblasti R/s 1,5 až 7. Poslední světlounce modrá křivka je vztah z Wikipedie (jen pro srovnání).
Nahrazení části křivky v oblasti R/s 1,5 až 7:
Teď přichází kouzlo složení funkcí. K tomu jsem použil zázračnou šíleně sofistikovanou funkci MIN. Asi není potřeba komentovat. V oblasti do R/s = 1,5 je výsledek dán funkcí 0,07*ln(R/s)+0,415, v oblasti od R/s = 1,5 do 7 je výsledek dán funkcí 0,426*(R/s)^0,074 a dál už je to 0,5:
V grafu vidíme modře původní tabulku, světle modře novou funkci a fialově pro srovnání funkci z Wikipedie.
Nyní výrazy nastavíme do Inventoru a je vymalováno:
Výraz pro vložení:
min(min(0,07*ln(ρ/μ)+0,415;0,426*(ρ/μ)^0,074);0,5)
Jan Matějka
matejka(at)tts.cz
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)