Průmysl 4.0 - čím se budou všichni ti lidé živit?

V osobních diskusích na podzimní konferenci CADfórum, ale i při jiných setkáních se zákazníky, je častým tématem "Průmysl 4.0" - vliv probíhající "čtvrté průmyslové revoluce" na obor výroby, na konstruování, podnikání, obchod, ale i na sociální důsledky. Pod označením Průmysl 4.0 se skrývá oblast kooperativní robotiky, propojeného internetu věcí, nositelná zařízení, big data, aditivní výroba, učící se stroje a automatizace navrhování. Názory na celý proces nazývaný "Industry 4.0" sahají od odmítavého (pouze marketingový termín, žádná revoluce neprobíhá, jde o standardní evoluci), přes postoj "příležitost" (jak mohu změny využít pro podnikání, pro rozvoj mojí firmy), až po pocit obav a možného ohrožení - podnikání i celého lidstva. Často se v těchto diskusích objevuje otázka Co budou všichni ti lidé, kteří budou nahrazeni roboty, dělat? Čím se budou živit?.

Tahle otázka není nová. Podobných změn už v historii proběhlo několik. Takhle se například vyvíjela pracovní síla v USA - na počátku 19. století pracovalo 90 % lidí v zemědělství, na počátku 21. století to už bylo jen 2.6 %.
Co asi budou všichni ti zemědělci nahrazovaní stroji dělat? Z dnešního pohledu se zdá, že si poradili... Věřím, že si podobně poradí pracovní trh i dnes a postupně nahrazovaní pracovníci v průmyslové i stavební výrobě rychle zaplní nové obory práce a služeb - tak nové, že řadu z nich dnes ani neumíme pojmenovat - podobně jako skeptici v onom 19. století. A čím volnější a otevřenější je dotčený trh, tím proběhne tento přerod snadněji a rychleji.

Je zde jedno riziko a tím je rychlost probíhající změny. Změna sice už pozvolna započala - ve výrobě pracuje díky automatizaci např. v USA už méně lidí než před 20 lety (ač je automatizováno jen zhruba 8 % výrobních procesů) - ale její dynamika se zvyšuje. Podobně jako jiné systémy založené na síťovém propojení, má i oblast propojení internetu věcí, lidí a robotů, tendenci chovat se podle Moorova zákona (zdvojnásobení poměru cena/výkon každých 12-18 měsíců). Naproti tomu vývoj chování člověka a společnosti má spíše lineární charakter. Požadavky na nové znalosti a dovednosti vyžadují vzdělávací proces a ten má určitou délku. Tento rozdíl v dynamice představuje určitá rizika, zejména pro kategorie pracovníků s nízkým vzděláním.

Každopádně změny neproběhnou "přes noc". Internet věcí se bude šířit postupně, roboty mají prozatím k dokonalosti daleko. K obavám z revolučních změn proto není důvod. Nicméně připravme se budoucnost, tak jak ji parafrázuje ředitel Autodesku, Carl Bass: V továrnách budoucnosti budou jen dva živí zaměstnanci – člověk a pes. Člověk tam bude proto, aby krmil psa. Pes tam bude proto, aby člověku zabránil sahat na stroje.