Jedna z hlavních obav před dopady automatizace se týká pracovních míst. To, že nás roboti připraví o práci, je už 50 let oblíbeným strašákem různých "zachránců" a obchodníků se strachem. Dosud každá průmyslová revoluce ale vytvořila více pracovních míst. Některá místa zaniknou, ale obor se díky automatizaci rozšíří, a především vzniknou nové typy pracovních míst. Rozšiřování bankomatů (od roku 1967) nezmenšilo počet pracovníků bank - vzniklo více poboček, více typů bankovních služeb. Tato změna trvala 30 let. Nástup elektronického publikování nezmenšil počet míst grafiků, autorů, kameramanů nebo dalších pracovníků tiskového či televizního a filmového průmyslu - elektronický obsah dnes produkuje podstatně více subjektů a například kariéra "blogger" nebo "youtuber" před pár lety vůbec neexistovala. Stejně tak před 10 lety neexistovaly smartphony a celý průmysl kolem nich.
Jsou budoucností jen autonomní vozidla a řidiči obávající se o svou práci? Nebo je výsledkem automatizace spíše to, že můžeme všichni tvořit více, lépe, rychleji, udržitelněji - s menším dopadem na prostředí, s vyšším ziskem a s využitím méně prostředků (nejen finančních)?
Ve světě bez CADu pracovalo jen v USA 300 tis. kresličů, teď zde používá CAD nástroje už 10 mil lidí - automatizace umožnila vznik nových míst, více lidí navrhuje více věcí.
A automatizace a efektivita bude potřeba - v roce 2050 má být na světě 10 mld lidí. Pro tento nárůst obyvatelstva chybí infrastruktura - silnice, mosty, letiště, domy. Bude potřeba postavit 1000 budov denně! Na to v současné době není kapacita ani prostředky. Často nejsou prostředky ani na údržbu stávající infrastruktury. Rozšiřující se střední třída také potřebuje více spotřebního zboží. Proto je třeba hledat cesty jak vyrábět více, rychleji, za méně a s menšími dopady na životní prostředí. A automatizace je touto cestou pro rozšíření kapacit. Nehrozí nám tedy nedostatek pracovních míst, spíše nedostatek dovedností.
Při hledání efektivnějších způsobů výroby a výstavby nelze jen duplikovat staré metody. Prezentace ukázala několik příkladů z praxe:
Holandská společnost Van Wijnen staví rodinné domy. Na stavbu pohlíží jako na továrnu pod širým nebem a uplatňuje zde metody z výrobních firem. To jí pomohlo ušetřit 15% nákladů a zrychlit projekty o 50%. Pro optimalizaci usazení domu do okolního prostředí využívá metody generativního navrhování.
Továrna Bosch Mondeville úspěšně absolvovala přerod z výrobny jednoho produktu ve velkém množství do adaptivní modulární továrny vyrábějící různé věci v podstatně menším množství. Dodává výrobky v podobě služby (PaaS), včetně logistiky, servisu. Díky využití adaptivity, rekonfigurací výrobních linek a kooperativním robotům nyní dodává výrobky na trh za 50% kratší dobu.
Produktivita ale neroste všude stejně - projevuje se propast mezi starou a novou ekonomikou (jako u každé průmyslové revoluce). V jedné věci se ale věk strojů liší od předchozích průmyslových revolucí - rychlý vývoj zkracuje čas pro naši reakci na změny oboru. V současné době jde cca o jednu dekádu. Není třeba mít obavy z automatizace, nepředstavuje hrozbu, představuje příležitost - je však třeba na ni reagovat.
Adaptibilita - pružnost - komunita jsou cestou jak tvořit více, lépe, za méně.
Celou přednášku si můžete poslechnout ze záznamu na stránce cadstudio.cz/au2017
